První zmínky o naší obci se datují okolo roku 1335, kdy byla založena tvrz pod názvem Obrubce. Pozůstatky tvrze se nacházejí ve statku, v budově č.p. 13. Jedná se o přízemí budovy, kde jsou původní klenuté stropy a zdivo o síle 90 cm.
Držitelé tvrze a vsi Obrubec sdíleli podací na Všeborsku ještě držiteli některých menších okolních statků jako Vršec, Litkovic a Malobratřic. Řadu jejich počíná v pamětech našich Mikuláš z Obrubec, jenž k dotčenému kostelu r. 1363,1.března podával. Nástupci jeho v drženi Obrubec byli vladyky Ušákové z Lomnice, pocházející z tvrze a městečka Lomnice. Petr Ušák z Obrubec podával r. 1402-1404 ke kostelu na Všeborsku. Syn jeho (?) Vácslav měl jeden hlas podací při témže kostele v letech 1415 - 1419, ale r. 1427 nachází se mezi kollatory kostela Soleckého, začež se pohřešuje v seznamu kollatorův na Všeborsku r. 1428. Z posledních dvou podáváni seznati lze, že drželi Ušákové se stranou katolickou, což asi bylo zásluhou pána Kostského (Mikuláše Zajíce), jméno Ušákův nenalézá se proto v zápisech strany pod obojí. Vácslavova choť slula .Anna a měla 300 kop na Obrubcích od muže svého zapsaných.
Zboží Ušákův nebylo malé, obsahujíc kromě Obrubec několik vesnic v okolí; ale Jiří Ušák z Lomnice, synovec a nástupce Vácslavův, ztenčil je nemálo, neboť prodal (r. 1437) dědictví své ve Lhotce, Meziluží, Dobšicích a Bystřici panu Mikuláši Zajíci a plat v Bystřici s dvorem poplužním v Hrdoňovicích a díly Olešnice a Dobšic Kunšovi z Petrovic. Nedlouho potom však následovalo také prodání Obrubec samých, na nichž seděl r. 1440 Diviš „z Obrobec“ vlastně Šarovec z Nové vsi řečený, jenž byl téhož roku 10. března na sjezdu kraje Boleslavského v městě Nymburce. Ačkoliv byl Diviš Obrubce jen na list trhový koupil a proto je v deskách ještě vložené neměl, přece, cítě na sobě nedostatek zdraví, choť svou Machnu z Nebakova v příčině věna jejího zkrátiti nechtěl a proto jí na tvrzi Obrubcích s dvorem poplužním a dveřích kmecích s rybníky věnoval. Nežli však ke vložení zápisu toho v desky zemské přišlo (r. 1444), umřel. Diviš sám dětí po sobě nepozůstaviv, a vdově po něm zůstalé, jež Obrubce ujala, činěny jsou mnohé a nemalé příkazy. po dvou měsících odpíral věrnému zápisu Zbyněk Kabát z Ujkovic a r. 1445 Jan Lapačka ze Sukorad, oba proto, že měli nějaké zápisy na Obrubce a proto u úřadu desk zemských tvrditi mohli, že vlastně jim zboží Obrubecké náleží. Na Machně nyní bylo, aby odporníky ty penězi odbyla, což ona nejen učinila, nýbrž i (vkl. r. 1454, 12. června} právo věrné Anny, vdovy po Vácslavovi Ušákovi, za 300 kop grošů českých zakoupila. Výše vzpomenutých zásad na zboží tom povšiml si také Jan z Kamenné Hory, rada a dvořan krále Ladislava, jenž si vyprosil odúmrť na Obrubcích po Ušákovi, Divišovi nebo komkoliv jiném, po čemž arci zboží to r. 1453 v městě Nymburce provoláno bylo. Ve při o to mezi Janem a Machnou povstalé přijala Machna Mikuláše, syna Heřmana ze Všelib, na spolek v držení Obrubec; r. 1460 došla věc rozhodnutí na soudě dvorském, a Machna obdrževši za práva zůstavena jest v držení Obrubec.
Roku 1477 držel Obrubce Mikuláš Okáč z Bříšťan, jenž tehda několik vsí kláštera Hradišťského zápisně obdržel. Týž čte se také roku 1480 mezi svědky výsady Boleslavské. Poněvadž zemřel záhy, zůstaviv Elišku, dceru nezletilou, následoval jako poručník strýc jejich Heřman Bořička ze Samšiny, jinak z Bříšťan, jenž měl r. 1484 všelijaká meškání u soudu dvorského v příčině odumřelého zboží ve Chvistonosích. Bývaje, jako strýc, často na zámku Boleslavském, přitiskl r. 1484 pečeť svou k listu danému Boleslavským na potvrzení výsad; vyskytuje se kromě toho kolikráte jako svědek v dlužních zápisech a dobrých volích a konečně l. 1493. Obrubce ujala potom Eliška, jež se vdala za Jana z Cetně a jemu r. 1496 všech svých práv postoupila, ale již r. 1500, 5. září, jsa svědkem v jisté dobré vůli, nazývá se toliko Ceteňským z Cetně, bez uvedení sídla, z čeho viděti, že tehda již Obrubec nedržel. Koupil je totiž před tím Albrecht z Rychnova, jenž asi před r. 1505 zboží Brodce od Petra Beřkovského ze Šebířova nabyl; zboží to prodal sice r. 1505, ale Obrubce podržel až do smrti své. Syn jeho Hynek Rychnovský z Rychnova prodal r. 1519 Obrubec tvrz, dvůr poplužní, ves tudíž, v Lavicích, Mačkově, Litkovicích c. t. m., Hájek dvůr pustý, Chvistonosy tvrz a dvůr pustý panu Kunratovi Krajířovi z Krajku za 500 kop gr. č., kterýž zboží to k panství Boleslavskému připojil. Vklad téhož zboží po shoření desk obnovil Hynek panu Arnoštovi Krajířovi.
V druhé polovici 16. století vystavili zde Krajířové „nový dům“ či sídlo při dvoře, snad tak, že hořejší čásť tvrze předělali. V odhadu panství Kosmonosského r. 1738 popisuje se stavení toto takto: „Tvrz Vobrubce stará od kamene vystavěná a šindelem přikrytá, kterýžto dolejší díl klenutý a za maštale pro koně se užívá, hořejší díl ale v sobě komory obsahuje, a šacuje se za 50 R.“ Vpravo od tvrze nacházel se dvůr.
V osadě Všeborsko se nachází kostel se hřbitovem, dřevěná zvonice a sousoší Svaté Trojice. Kostel, který je chráněnou památkou, je majetkem církve a byl postaven před rokem 1350, původně zasvěcen Cyrilu a Metoději, od roku 1677 Nejsvětější Trojici boží. Dne 28. 06.1866 zde klečela jeho Královská Výsost Jiří, král saský, modle se před bitvou. Dřevěná zvonice je majetkem církevní organizace Záduší Starohradské, je chráněnou památkou, osazený zvon je vyroben v roce 1662 v Mladé Boleslavi. Sousoší Svaté Trojice boží pochází z roku 1721.
Úřední deska
